Vodivost

Physics Material Properties Electrical Engineering Thermal Engineering

Vodivost – Schopnost vést elektřinu nebo teplo

1. Úvod

Vodivost označuje schopnost materiálu umožnit přenos energie ve formě elektrického proudu nebo tepla. Tato základní vlastnost ovlivňuje využití materiálů ve fyzice, strojírenství i materiálovém inženýrství. Materiály se podle hodnoty vodivosti dělí na vodiče, polovodiče a izolanty, což přímo určuje jejich roli v technologiích i v přírodě.

Elektrická vodivost (σ) udává, jak snadno se elektrony pohybují látkou při působení elektrického pole, což je základ pro elektrické systémy, elektroniku a energetické sítě. Tepelná vodivost (κ) označuje schopnost přenášet teplo – zásadní pro izolace, výměníky tepla a řízení teplot v kritických systémech.

Vodivost není stálá vlastnost; závisí na složení, struktuře, teplotě a nečistotách. Například kovy obvykle s rostoucí teplotou ztrácejí elektrickou vodivost, zatímco polovodiče se stávají lepšími vodiči. Tyto nuance jsou klíčové při výběru materiálů pro vodiče, izolace, chladiče i pokročilé technologie, jako jsou supravodiče nebo termoelektrika.

2. Klíčové pojmy a terminologie

PojemDefinice
VodivostSchopnost materiálu přenášet energii, například elektřinu (elektrická vodivost) nebo teplo (tepelná vodivost).
Elektrická vodivost (σ)Míra schopnosti materiálu vést elektrický proud, udává se v siemensech na metr (S/m).
Elektrická rezistivita (ρ)Odpor materiálu vůči toku elektrického proudu (Ω·m), převrácená hodnota vodivosti: ( \rho = 1/\sigma ).
Tepelná vodivost (κ nebo k)Rychlost přenosu tepla materiálem, měří se ve W·m⁻¹·K⁻¹.
VedeníProces přenosu energie pohybem částic nebo jejich srážkami, bez pohybu hmoty jako celku.
IzolantMateriál s velmi nízkou elektrickou a/nebo tepelnou vodivostí (např. sklo, guma).
PolovodičMateriál se střední elektrickou vodivostí, kterou lze ovlivnit dopováním nebo teplotou (např. křemík).
FononKvantovaná mřížková vibrace; hlavní nositel tepla v nekovových pevných látkách.
Drudeho modelKlasický model vedení v kovech, kde jsou elektrony považovány za plyn volných částic.
Wiedemann-Franzův zákonVztah u kovů, podle kterého je poměr tepelné a elektrické vodivosti dělený teplotou konstantní (Lorenzovo číslo).
Měrná tepelná kapacita (c)Teplo potřebné ke zvýšení teploty jednoho kilogramu látky o jeden kelvin, J·kg⁻¹·K⁻¹.
Tepelná difuzivita (α)Rychlost, s jakou se u materiálu mění teplota při toku tepla, α = κ / (ρc), v m²·s⁻¹.

3. Základy vedení

3.1 Elektrické vedení

Elektrické vedení je pohyb elektrického náboje (typicky elektronů) materiálem pod vlivem elektrického pole. U kovů je tento tok umožněn vodivostním pásem, kde se elektrony volně pohybují. Izolanty mají velkou pásmovou mezeru, která pohyb elektronů omezuje, zatímco polovodiče mají menší, nastavitelnou mezeru.

  • Využití: Všechny elektrické a elektronické systémy spoléhají na vodivé materiály pro vodiče, obvody i stínění.
  • Princip: Volné elektrony se v elektrickém poli zrychlují, ale jejich pohyb omezují srážky (rozptyl).
  • Rovnice: ( J = \sigma E ), kde J je hustota proudu, σ vodivost a E elektrické pole.

Typické hodnoty:
Měď (σ ≈ 5,96 × 10⁷ S/m), stříbro (σ ≈ 6,3 × 10⁷ S/m), teflon (σ < 10⁻¹² S/m).

3.2 Tepelné vedení

Tepelné vedení je proces, při kterém teplo proudí materiálem z teplejších do chladnějších oblastí, a to vlivem teplotního gradientu.

  • V kovech: Teplo přenášejí hlavně volné elektrony.
  • V nekovech: Teplo nesou fonony (mřížkové vibrace).
  • Rovnice (Fourierův zákon): ( q = -\kappa \frac{dT}{dx} ), kde q je hustota tepelného toku, κ tepelná vodivost a ( \frac{dT}{dx} ) teplotní gradient.

Typické hodnoty:
Měď (κ ≈ 390–400 W·m⁻¹·K⁻¹), sklo (κ ≈ 0,8 W·m⁻¹·K⁻¹), vzduch (κ ≈ 0,023 W·m⁻¹·K⁻¹), diamant (κ ≈ 2200 W·m⁻¹·K⁻¹).

4. Fyzikální mechanismy a modely

4.1 Vedení v kovech (Drudeho model)

Drudeho model vysvětluje vysokou elektrickou a tepelnou vodivost kovů tím, že elektrony považuje za „plyn“ volně se pohybujících částic mezi pevnými kladnými ionty. Při působení elektrického pole elektrony získají výslednou driftovou rychlost.

[ \sigma = \frac{n e^2 \tau}{m} ]

Kde n je hustota elektronů, e náboj, τ střední doba mezi srážkami a m hmotnost elektronu.

Omezení: Drudeho model sice předpoví řádovou velikost vodivosti, ale nevysvětluje podrobně závislost na teplotě ani jevy jako supravodivost. Moderní kvantové modely zohledňují pásovou strukturu a statistiku elektronů.

4.2 Vedení v nekovech (fonony a iontová vodivost)

  • Fonony: V izolantech a keramice teplo přenášejí vibrace mřížky. Rozptyl fononů (na defektech nebo s jinými fonony) omezuje tepelnou vodivost.
  • Iontová vodivost: V některých pevných látkách a elektrolytech nesou náboj ionty. Tento mechanismus je zásadní v bateriích a palivových článcích.

Průraz: Silné elektrické pole může způsobit, že se izolant dočasně stane vodivým (dielektrický průraz), jak je vidět například u blesku nebo elektrického výboje.

5. Matematické modely a rovnice

5.1 Ohmův zákon a elektrická vodivost

[ V = I R ] [ R = \rho \frac{l}{A} ] [ \sigma = \frac{1}{\rho} ] [ J = \sigma E ]

Tyto vztahy jsou základní pro výpočty proudu, napětí a odporu v elektrických obvodech i pro volbu materiálů v elektrotechnice.

5.2 Fourierův zákon tepelného vedení

[ \frac{Q}{t} = \kappa A \frac{\Delta T}{d} ]

Používá se pro analýzu a návrh přenosu tepla v pevných látkách, což je klíčové pro řízení teploty ve strojírenství.

5.3 Wiedemann-Franzův zákon

[ \frac{\kappa}{\sigma} = L T ]

Kde L (Lorenzovo číslo) ≈ ( 2,45 \times 10^{-8} ) W·Ω·K⁻² pro většinu kovů. Ukazuje, že elektrony u kovů přenášejí jak elektrický proud, tak teplo.

6. Faktory ovlivňující vodivost

6.1 Složení a struktura materiálu

  • Kovy: Vysoká vodivost díky volným elektronům a uspořádané mřížce.
  • Nekovy/amorfní látky: Nižší vodivost kvůli absenci volných elektronů nebo neuspořádané struktuře.
  • Slitiny: Příměsi zvyšují rozptyl a snižují vodivost.

Příklad: Čistá měď má mnohem vyšší vodivost než mosaz (slitina mědi a zinku).

6.2 Vliv teploty

  • Kovy: S rostoucí teplotou vzrůstají vibrace atomů, které rozptylují elektrony a snižují vodivost.
  • Polovodiče: Vyšší teplota zvyšuje počet nosičů náboje, a tedy i vodivost.
  • Tepelná vodivost: U kovů většinou s teplotou klesá; u nekovů může dosáhnout maxima a pak klesat.

6.3 Nečistoty, defekty a legování

  • Nečistoty/defekty: Přerušují tok elektronů nebo fononů a snižují vodivost.
  • Legování: Záměrné přidání atomů zvyšuje rozptyl elektronů (zvyšuje rezistivitu).
  • Hranice zrn: Rozptylují nosiče náboje a dále snižují vodivost u polykrystalických materiálů.

7. Příklady, data a aplikace

7.1 Elektrické vodiče, izolanty, polovodiče

MateriálElektrická vodivost (S/m)Elektrická rezistivita (Ω·m)
Stříbro6,30 × 10⁷1,59 × 10⁻⁸
Měď5,96 × 10⁷1,68 × 10⁻⁸
Zlato4,10 × 10⁷2,44 × 10⁻⁸
Hliník3,77 × 10⁷2,65 × 10⁻⁸
Železo1,00 × 10⁷1,00 × 10⁻⁷
Křemík (intrinzický)~10⁻⁴~10⁴
Sklo< 10⁻¹⁰> 10¹⁰
Teflon< 10⁻¹²> 10¹²

Aplikace:

  • Vysoká vodivost: Využití ve vodičích, přípojnicích, deskách plošných spojů a chladičích.
  • Nízká vodivost: Pro elektrickou izolaci, tepelné bariéry a ochranné povlaky.
  • Polovodiče: Využití v diodách, tranzistorech, integrovaných obvodech.

7.2 Tepelné vodiče a izolanty

MateriálTepelná vodivost (W·m⁻¹·K⁻¹)
Diamant2200
Stříbro429
Měď400
Hliník237
Železo80
Sklo0,8
Vzduch0,023
Pěnový polystyren~0,03

Aplikace:

  • Vysoká κ: Výměníky tepla, součásti motorů, chlazení elektroniky.
  • Nízká κ: Izolace budov, tepelná ochrana v letectví a kosmonautice.

8. Pokročilá témata

8.1 Supravodivost

Při velmi nízkých teplotách některé materiály vykazují supravodivost – nulový elektrický odpor a vytěsnění magnetického pole. Aplikace zahrnují magnety pro MRI, maglev vlaky a kvantové počítače.

8.2 Termoelektrika

Termoelektrické materiály umožňují přímou přeměnu mezi teplem a elektřinou (Seebeckův a Peltierův jev). Využívají se k výrobě energie ve vesmírných sondách i pro chlazení elektroniky.

9. Shrnutí

Vodivost – elektrická i tepelná – je základní vlastností ve fyzice a strojírenství, která určuje využití materiálů od energetických sítí až po izolace v letectví. Její hodnota závisí na atomové struktuře, teplotě a čistotě materiálu a je klíčová pro bezpečný, efektivní a inovativní návrh.

Pokud potřebujete více informací o výběru a využití materiálů podle jejich vodivosti, kontaktujte náš tým nebo si domluvte ukázku.

Další zdroje

  • Ashcroft, N. W., & Mermin, N. D. (1976). Solid State Physics.
  • Callister, W. D. (2018). Materials Science and Engineering.
  • Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) – normy vlastností materiálů.

Tento slovníkový záznam je součástí naší komplexní referenční příručky pro inženýry a vědce.

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi elektrickou a tepelnou vodivostí?

Elektrická vodivost měří, jak snadno materiál umožňuje tok elektrického proudu, zatímco tepelná vodivost udává, jak dobře materiál přenáší teplo. Kovy například často vykazují vysokou elektrickou i tepelnou vodivost díky pohybu volných elektronů.

Jak teplota ovlivňuje vodivost?

U kovů obvykle zvýšení teploty snižuje elektrickou vodivost kvůli častějším srážkám elektronů. U polovodičů vyšší teploty zvyšují vodivost tím, že vzniká více nosičů náboje. Tepelná vodivost se s teplotou také mění – u kovů často klesá, u nekovů má složitější průběh.

Proč jsou některé materiály dobrými vodiči a jiné izolanty?

Dobrými vodiči, jako jsou kovy, jsou materiály s volnými elektrony, které se mohou snadno pohybovat, zatímco izolanty takové nosiče nemají nebo mají velké pásmové mezery, které brání toku náboje. Struktura materiálu, nečistoty a teplota také významně ovlivňují vodivost.

Optimalizujte využití materiálů ve strojírenství

Znalost vodivosti materiálu zajistí optimální výkon v elektronice, izolacích i řízení tepla. Pomůžeme vám vybrat správné materiály pro vaši aplikaci či projekt.

Zjistit více

Vodič (Elektrický)

Vodič (Elektrický)

Vodič v elektrotechnice je materiál, který umožňuje snadný tok elektrického proudu díky velkému množství volných elektronů nebo iontů. Běžné vodiče zahrnují měď...

5 min čtení
Electrical engineering Materials +3
Signál

Signál

Signál v elektronice je časově závislá fyzikální veličina, jako je napětí nebo proud, která nese informaci. Signály jsou základními prvky komunikačních, řídicíc...

6 min čtení
Electronics Communication +2
Volt (V)

Volt (V)

Volt (V) je jednotka SI pro elektrický potenciál (napětí), nezbytná pro měření, monitorování a správu elektrických systémů letadel, zajišťující bezpečnost, efek...

7 min čtení
Aviation Electrical Systems SI Units +1