Infračervené záření (IR)
Infračervené záření (IR) je část elektromagnetického spektra s vlnovými délkami delšími než viditelné červené světlo, ale kratšími než mikrovlny, v rozsahu 700 ...
Blízké infračervené záření (NIR) pokrývá 750–2 500 nm, spojuje viditelné červené světlo se střední infračervenou oblastí. Díky svým unikátním vlastnostem je široce využíváno v dálkovém průzkumu, optických vláknech, medicíně i průmyslové analýze.
Blízké infračervené záření (NIR) zaujímá oblast elektromagnetického spektra těsně za viditelným červeným světlem, přibližně v rozmezí 750 nanometrů (nm) až 2 500 nm (2,5 mikrometru, μm). Toto pásmo tvoří první část širšího infračerveného spektra, které sahá až k 1 milimetru (mm). „Blízké“ označuje jeho blízkost k viditelnému spektru a odlišuje jej od střední a vzdálené infračervené oblasti.
NIR je pro lidské oko neviditelné kvůli nižší energii fotonů. Jeho praktické hranice jsou často dány spektrální citlivostí detekčních zařízení: křemíkové fotodiody (do ~1 100 nm), detektory z indium-galium-arsenidu (InGaAs, do ~1 700 nm) a detektory s olovnatým sulfidem (PbS, do 2 500 nm).
NIR je nenahraditelné v dálkovém průzkumu, optických komunikacích, astronomii, lékařské diagnostice i průmyslovém monitoringu. Výrazná odrazivost vegetace, absorpční vlastnosti v biologických tkáních a nízké útlumové ztráty v optických vláknech z něj činí jedinečný nástroj pro neinvazivní analýzy i dálkový přenos signálu.
Elektromagnetické spektrum zahrnuje všechny frekvence elektromagnetického záření. Viditelná oblast pro člověka zahrnuje přibližně 400–700 nm. NIR leží bezprostředně za červeným okrajem viditelného světla, typicky v rozmezí 700–2 500 nm (0,7–2,5 μm), a předchází oblasti středního infračerveného záření (MIR).
| Oblast | Rozsah vlnových délek (nm) | Rozsah vlnových délek (μm) |
|---|---|---|
| Viditelné | 400–700 | 0,4–0,7 |
| Blízké IR | 700–2 500 | 0,7–2,5 |
| Střední IR | 2 500–25 000 | 2,5–25 |
| Vzdálené IR | 25 000–1 000 000 | 25–1 000 |
Atmosférická „okna“ NIR umožňují jeho využití zejména pro pozorování Země a environmentální monitoring.
Hranice NIR nejsou pevně stanovené a mohou se lišit podle oboru či aplikace. Ve fyzice a technice:
Dělení infračervené oblasti:
| Oblast | Rozsah vlnových délek (μm) | Typické využití |
|---|---|---|
| Blízké IR | 0,75–2,5 | Dálkový průzkum, optická vlákna, zobrazování |
| Krátkovlnné IR | 1,0–3,0 | Noční vidění, spektroskopie |
| Střední IR | 2,5–25 | Termální zobrazování, molekulární spektroskopie |
| Vzdálené IR | 25–1 000 | Astronomie, hluboké teplotní studie |
NIR objevil sir William Herschel v roce 1800. Pomocí hranolu rozložil sluneční světlo a umístil teploměry do jednotlivých barevných pásem. Nejvyšší teplotu zaznamenal těsně za viditelnou červenou – tam, kde nebylo žádné světlo vidět. Tyto „kalorické paprsky“, dnes infračervené záření, dokázaly, že světlo existuje i za hranicí viditelnosti.
Následný výzkum vedl k vývoji citlivých detektorů a postupnému dělení infračerveného spektra s rozvojem technologií. Ve 20. století se NIR výrazně rozšířilo, zejména díky elektronickým detektorům a satelitnímu dálkovému průzkumu. Dnes je NIR klíčové ve spektroskopii, environmentálním monitoringu, biomedicínské diagnostice i průmyslové analýze.
NIR vlnové délky: 750–2 500 nm (0,75–2,5 μm)
Frekvenční rozsah: přibližně 400 THz (krátká vlna) až 120 THz (dlouhá vlna)
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah vln. délek | 0,75–2,5 μm (750–2 500 nm) |
| Frekvenční rozsah | 120–400 THz |
Detekční hranice závisí na typu senzoru (křemík, InGaAs, PbS).
Energie fotonů NIR: přibližně 1,65 eV (750 nm) až 0,5 eV (2 500 nm).
Tato energie stačí k excitaci molekulárních vibrací, ale nestačí na ionizaci či rozbití chemických vazeb, což činí NIR neinvazivním a bezpečným pro řadu aplikací.
NIR interaguje s hmotou odrazem, absorpcí a přenosem.
Blízká infračervená spektroskopie (NIRS):
Analyzuje absorpci/odraz NIR záření za účelem zjištění chemického složení a molekulární struktury. Využívá se v zemědělství, kontrole potravin, farmaceutickém průmyslu i environmentálním monitoringu.
Atmosférická „okna“ s minimální absorpcí jsou v:
NIR vlnové délky (1 300–1 550 nm) mají v křemíkových vláknech minimální útlum, proto jsou základem vysokorychlostního internetu a telekomunikačních sítí.
Kamery citlivé na NIR umožňují zobrazování při slabém osvětlení pro armádu, bezpečnost i dohled.
NIR teleskopy vidí skrz prachová oblaka a odhalují vznik hvězd či strukturu galaxií skrytou ve viditelném světle.
Mezinárodní normy (ISO, IEC a ICAO) definují měření NIR, kalibrace senzorů i využití v letectví, dálkovém průzkumu či komunikaci.
NIR je neionizující záření a je obecně bezpečné pro běžné lidské vystavení. Široce se využívá v lékařské diagnostice i spotřební elektronice.
Pokroky v detekční technice, strojovém učení pro analýzu NIR dat a integrace s dalšími senzorickými modalitami (termálními, multispektrálními) dále rozšíří dopad NIR na vědu, průmysl i společnost.
Blízké infračervené záření (NIR) je klíčová oblast elektromagnetického spektra spojující viditelné a střední infračervené pásmo. Jeho unikátní vlastnosti – vysoká odrazivost vegetace, nízký útlum v optických vláknech a charakteristická molekulární absorpce – jsou základem pro dálkový průzkum, telekomunikace, medicínu i průmysl. S rozvojem technologií bude význam NIR v monitoringu, diagnostice a komunikaci dále narůstat.
Reference:
Pro další studium a technické specifikace navštivte recenzované časopisy a datasheety výrobců NIR technologií.
Blízké infračervené (NIR) záření je část elektromagnetického spektra s vlnovými délkami těsně za viditelným červeným světlem, obvykle od 750 do 2 500 nanometrů. NIR je lidským okem neviditelné, ale díky svým jedinečným interakcím s hmotou se široce využívá v technologiích, vědě i průmyslu.
NIR se využívá v optické komunikaci, dálkovém průzkumu (satelitní a dronové snímkování), lékařské diagnostice (například tkáňová spektroskopie), nočním vidění, průmyslové kontrole kvality či v běžné spotřební elektronice pro biometrické senzory.
Odrazivost v NIR je velmi citlivá na zdravotní stav vegetace, obsah vody i vlastnosti půdy. Satelity a drony využívají NIR pásma k hodnocení vitality plodin, detekci sucha, monitorování odlesňování a mapování změn krajinného pokryvu s vysokou přesností.
NIR se detekuje pomocí speciálních senzorů jako jsou křemíkové fotodiody (do 1 100 nm), fotodiody InGaAs (do 1 700 nm) a detektory PbS (do 2 500 nm). Široce se využívají také NIR kamery, spektrometry a zobrazovací matice.
Ano, NIR je neionizující záření a nemá dostatečnou energii fotonů, aby poškodilo DNA nebo tkáně. Pro svou bezpečnost a schopnost pronikat měkkými tkáněmi se hojně využívá v lékařské diagnostice a zobrazování.
Technologie NIR mění odvětví od zemědělství po medicínu. Objevte, jak řešení založená na NIR mohou zlepšit vaše analýzy, efektivitu a inovace. Kontaktujte nás a zjistěte více o vysoce výkonných NIR aplikacích pro váš podnik.
Infračervené záření (IR) je část elektromagnetického spektra s vlnovými délkami delšími než viditelné červené světlo, ale kratšími než mikrovlny, v rozsahu 700 ...
Viditelné spektrum je rozsah elektromagnetických vlnových délek, které je lidské oko schopno detekovat, přibližně od 380 do 750 nanometrů. Tvoří základ pro vním...
Spektroradiometr je přístroj, který měří absolutní spektrální rozložení výkonu elektromagnetického záření a poskytuje vysoce přesná fotometrická, radiometrická ...
Souhlas s cookies
Používáme cookies ke zlepšení vašeho prohlížení a analýze naší návštěvnosti. See our privacy policy.