Bezpečnostní zóna (Clear Zone)
Bezpečnostní zóna (Clear Zone) je vějířovitá oblast za koncem dráhy, která je udržována bez překážek kvůli ochraně letadel při vzletu a přistání. Jedná se o zák...
Bezpečnostní oblast dráhy (RSA) je vyrovnaná, bezpřekážková plocha obklopující vzletovou a přistávací dráhu, navržená ke snížení rizik pro letadla v případě podletu, přejetí nebo vybočení.
Bezpečnostní oblast dráhy (RSA) je zásadní součástí bezpečnostní infrastruktury letišť, navržená a udržovaná ke snížení rizika během nejkritičtějších momentů provozu letadel. Tento průvodce nabízí podrobný přehled o RSA, včetně jejich účelu, regulačního rámce, standardů návrhu, implementačních výzev a osvědčených postupů pro provozovatele letišť.
Bezpečnostní oblast dráhy (RSA) je specificky vymezená plocha obklopující dráhu, připravená ke snížení rizika poškození letadla v případě podletu, přejetí nebo vybočení z dráhy. Je navržena jako bezpřekážková, zarovnaná dle stanovených standardů a schopná unést jak letadla, tak zásahová vozidla. RSA jsou základním prvkem bezpečnostního systému letišť, působí jako ochranný prostor proti nehodám a zajišťují rychlou reakci při mimořádných situacích. Regulační orgány jako FAA a ICAO vyžadují standardy RSA na letištích po celém světě.
Omezení vybočení z dráhy
Hlavní funkcí RSA je snížit riziko a závažnost poškození nebo zranění, pokud letadlo opustí zpevněný povrch dráhy. Vybočení z dráhy – tedy přejetí nebo vyjetí letadla mimo dráhu – patří mezi nejčastější letecké incidenty. Správně vybudovaná RSA poskytuje pasivní, vždy připravený bezpečnostní systém, který napomáhá bezpečnému zpomalení letadla.
Podpora zásahu v nouzi
Dobře udržovaná RSA zajišťuje, že vozidla ARFF (Airport Rescue and Fire Fighting) a další zásahové týmy se rychle dostanou k místu nehody bez rizika uvíznutí. Její konstrukce umožňuje rychlý a bezpečný zásah.
Udržování bezpřekážkového prostoru
RSA musí být udržována bez zbytečných objektů. Veškeré nezbytné konstrukce (např. okrajová světla, radionavigační prostředky) musí být lámavé – navržené tak, aby se při nárazu bezpečně zlomily.
Dissipace energie a ochrana cestujících
RSA je navržena tak, aby rozptýlila kinetickou energii přejetého letadla, čímž snižuje pravděpodobnost poškození podvozku, rozlomení trupu nebo vzniku požáru, a tím chrání cestující i posádku.
Ve Spojených státech FAA stanovuje přísné standardy RSA pro všechna certifikovaná letiště dle 14 CFR Part 139. Poradní oběžník FAA 150/5300-13 podrobně popisuje specifikace RSA: pro většinu komerčních drah musí RSA přesahovat konec dráhy o 1 000 stop a být nejméně 500 stop široká. FAA Order 5200.8 stanovuje programy zlepšení a alternativní způsoby plnění (např. pomocí EMAS).
ICAO Annex 14 stanovuje globální standardy. Minimální doporučená RESA (Runway End Safety Area) je 90 metrů za koncem dráhy a 150 metrů široká. Mnohé země se řídí nebo dokonce překračují standardy ICAO podle místního posouzení rizik a provozních potřeb.
Místní orgány mohou uplatňovat přísnější standardy, zejména pro kritické dráhy nebo dráhy pro širokotrupá letadla. Kde není možné plné splnění, jsou povoleny alternativy jako EMAS.
| Regulační orgán | Minimální délka za koncem dráhy | Minimální šířka | Povolené alternativní bezpečnostní systémy |
|---|---|---|---|
| FAA (USA) | 1 000 stop (305 m) | 500 stop (152 m) | EMAS nebo ekvivalent (pokud není možné plné RSA) |
| ICAO | 90 m (295 stop) | 150 m (492 stop) | EMAS, RESA nebo ekvivalent |
| Austrálie | 240 m (787 stop)* | 150 m (492 stop) | EMAS, RESA nebo ekvivalent |
*Austrálie a některé další země požadují pro hlavní letiště větší rozměry na základě posouzení rizik.
Proces stanovení:
Velikost RSA je určena především typem kritického letadla, provozními požadavky a environmentálními omezeními. Pokud vzhledem k terénu či zástavbě nejsou možné plně standardní RSA, musí letiště zdokumentovat nedostatek a zavést ekvivalentní bezpečnostní opatření.
Definice:
Vybočení z dráhy nastává, když letadlo opustí dráhu během vzletu nebo přistání, ať už vyjetím do strany nebo přejetím konce.
Statistiky:
Vybočení z dráhy tvoří asi 22 % všech nehod v komerční letecké dopravě celosvětově, s významnými finančními a bezpečnostními dopady. Dobře udržované RSA prokazatelně snižují závažnost těchto incidentů.
Omezení:
RSA funguje jako pasivní bezpečnostní opatření, umožňuje kontrolované zpomalení a poskytuje přístup zásahovým týmům.
Letiště umístěná u vody, v členitém terénu nebo v husté zástavbě často nemohou splnit standardní rozměry RSA. Tyto situace vyžadují plánování kompenzačních opatření a schválení od regulačních orgánů.
EMAS je vrstva drobivého materiálu instalovaná na konci dráhy, navržená k bezpečnému zastavení přejetého letadla. EMAS úspěšně zastavil mnoho přejetí na omezených letištích jako Teterboro (TEB) a San Francisco International (SFO) a představuje osvědčenou alternativu tam, kde nejsou možné standardní RSA.
Pokud není možné plné splnění, letiště musí zdokumentovat nedostatky a zavést alternativní opatření či plán na budoucí nápravu, jak požadují FAA i ICAO.
Provozní příklady:
Standardní schéma dráhy a RSA:
Příklad vrstvy EMAS:
Srovnávací tabulka:
| Prvek dráhy | Standardní RSA | RESA (ICAO) | EMAS (typicky) |
|---|---|---|---|
| Délka | 305 m | 90 m | 60–120 m |
| Šířka | 152 m | 150 m | šířka dráhy |
| Povrch | Zrovnaná zemina | Zrovnaná zemina | Drobivé bloky |
Bezpečnostní oblast dráhy je základním pilířem bezpečnosti letiště – poskytuje klíčovou ochranu při přejetí, vybočení a nouzových situacích. Dodržováním regulačních standardů, udržováním bezpřekážkových ploch a využíváním technických alternativ tam, kde je to nutné, mohou letiště výrazně zvýšit provozní bezpečnost a snížit riziko pro cestující, letadla i personál.
Pro více informací o zlepšení RSA vašeho letiště nebo dosažení souladu s mezinárodními standardy kontaktujte náš tým nebo požádejte o bezpečnostní audit .
RSA jsou zásadní pro snížení rizika poškození a zranění při přejetí, podletu nebo vybočení letadla. Také poskytují nezbytný přístup pro zásahová vozidla a musí být vždy bez překážek, aby byla zajištěna provozní bezpečnost.
Požadavky se liší dle regulační autority a využití dráhy. Pro hlavní americká letiště FAA obvykle požaduje, aby RSA přesahovala konec dráhy o 1 000 stop a byla alespoň 500 stop široká. ICAO doporučuje minimální RESA (Runway End Safety Area) o délce 90 metrů a šířce 150 metrů pro dráhy pro větší letadla.
Pokud terén nebo zástavba neumožňují standardní RSA, lze instalovat technická řešení jako EMAS (Engineered Material Arresting System). EMAS je vrstva drobivého materiálu navržená k bezpečnému zastavení přejetí letadla na omezené vzdálenosti a nabízí ekvivalentní bezpečnost.
RSA vyžadují pravidelné inspekce a údržbu, včetně zarovnávání, údržby odvodnění, péče o vegetaci a zajištění, že všechny instalované objekty (například radionavigační prostředky) jsou lámavé a nepředstavují nebezpečí.
Nestandardní RSA musí být zdokumentovány a letiště jsou povinna usilovat o zlepšení nebo zavést alternativní bezpečnostní opatření. Regulační autority mohou povolit alternativy jako EMAS, pokud dosahují srovnatelné úrovně bezpečnosti.
Zlepšete provozní bezpečnost a soulad vašeho letiště tím, že zajistíte, že vaše bezpečnostní oblasti dráhy (RSA) splňují nejnovější standardy FAA a ICAO. Prozkoumejte řešení vylepšení včetně technických alternativ a osvědčených postupů.
Bezpečnostní zóna (Clear Zone) je vějířovitá oblast za koncem dráhy, která je udržována bez překážek kvůli ochraně letadel při vzletu a přistání. Jedná se o zák...
Bezpečnostní oblast na konci dráhy (RESA) je bezpečnostní zóna na konci vzletové a přistávací dráhy, navržená k minimalizaci rizika poškození letadla, které pře...
Bezpečnostní plocha je upravená, bezpřekážková zóna přiléhající ke vzletovým a pojížděcím drahám, navržená k ochraně letadel při vyjetí mimo dráhu a zajištění p...
Souhlas s cookies
Používáme cookies ke zlepšení vašeho prohlížení a analýze naší návštěvnosti. See our privacy policy.