ICAO Doc 9157 – Příručka pro navrhování letišť – Standardy

Aviation Airport Design ICAO Standards Safety

Slovník: ICAO Doc 9157 – Příručka pro navrhování letišť – Standardy

Úvod

ICAO Doc 9157, známý jako Příručka pro navrhování letišť, tvoří páteř celosvětových standardů pro návrh a provozování letišť. Tento manuál, vydávaný a udržovaný Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), poskytuje technické podrobnosti pro implementaci standardů a doporučených postupů (SARPs) stanovených v Annexu 14 – Letiště. Jeho pokyny zajišťují jednotnou bezpečnost, efektivitu a interoperabilitu na mezinárodních letištích, od geometrie drah a osvětlení po správu překážek a vizuální pomůcky. Regulační orgány, provozovatelé letišť, plánovači i inženýři na celém světě se na Doc 9157 spoléhají jako na autoritativní zdroj pro návrh, certifikaci a modernizaci letištní infrastruktury.

Zkratky

ZkratkaDefinice
ACIMezinárodní rada letišť
AIPLetecká informační publikace
ALSSystém přibližovacího osvětlení
APAPIZkrácený přesný přístrojový ukazatel sestupu
ARIWSAutonomní varovný systém proražení dráhy
ATCŘízení letového provozu
IATAMezinárodní asociace leteckých dopravců
ICAOMezinárodní organizace pro civilní letectví
ILSPřístrojový přistávací systém
IMCMeteorologické podmínky pro let podle přístrojů
MEHTMinimální výška oka nad prahem
MLSMikrovlnný přistávací systém
OMGWSRozvor vnějších hlavních kol podvozku
PAPIPřesný přístrojový ukazatel sestupu
RESABezpečnostní zóna za koncem dráhy
RVRDohlednost dráhy
RWSLSvětla stavu dráhy
SMGCSystém navádění a řízení pohybu na zemi
T-VASISSystém vizuálního ukazatele sklonu sestupu T
VFRPravidla pro vizuální let
VMCMeteorologické podmínky pro vizuální let

Slovník klíčových pojmů a konceptů

Letiště

Letiště je vymezená plocha na zemi nebo na vodě – včetně všech budov, zařízení a vybavení – určená pro přílet, odlet a pozemní pohyb letadel. Tento pojem zahrnuje letiště, vzletové a přistávací plochy i heliporty bez ohledu na velikost či typ provozu. Hraniční čára letiště určuje, kde platí standardy ICAO, což zajišťuje jednotnou bezpečnost a infrastrukturu. Návrh letiště je ovlivněn předpokládanými letadly, hustotou provozu, meteorologií a místní geografií. Zařízení zahrnují dráhy, pojížděcí dráhy, terminály, osvětlení i záchranné služby. Certifikace závisí na souladu s Annexem 14 ICAO a národními předpisy, od geometrie přes správu překážek až po kontrolu výskytu zvěře.

Příručka pro navrhování letišť (Doc 9157)

Příručka pro navrhování letišť (Doc 9157) je hlavní technická příručka ICAO pro plánování, návrh a provoz letišť. Vydávána je v několika částech zaměřených na konkrétní oblasti – Část 1 (dráhy), Část 2 (pojizdné dráhy, stojánky, odstavné plochy), Část 3 (zpevněné plochy) a Část 4 (vizuální pomůcky). Manuál stanovuje geometrické, konstrukční a provozní standardy v souladu s Annexem 14 SARPs. Používán je orgány letišť, inženýry, plánovači a regulátory ve všech fázích rozvoje a modernizace letišť a pravidelně se aktualizuje podle inovací a provozních zkušeností.

Standardy

Standardy jsou specifikace fyzických vlastností, výkonu, postupů nebo konfigurací, jejichž jednotné uplatňování je uznáváno jako nezbytné pro bezpečnost a pravidelnost v mezinárodní letecké dopravě. V navrhování letišť jsou tyto standardy pro smluvní státy ICAO závazné, pokud není oznámena výjimka. Určují rozměry drah, osvětlení, vyklizení překážek a další, aby byla zajištěna jednotná bezpečnost a interoperabilita. Standardy jsou pravidelně revidovány a aktualizovány s ohledem na technologický pokrok a provozní požadavky.

Doporučené postupy

Doporučené postupy jsou specifikace, které jsou považovány za vhodné pro bezpečnost, pravidelnost nebo efektivitu letecké dopravy. Nejsou povinné, ale poskytují státům vodítko k dosažení nebo překročení minimálních bezpečnostních a provozních cílů. V navrhování letišť doplňují doporučené postupy standardy a nabízejí alternativy či vylepšení (například širší pásy drah nebo pokročilé osvětlení), které podporují inovace a průběžné zlepšování.

Annex 14 – Letiště

Annex 14 – Letiště je základní dokument ICAO, který stanovuje SARPs pro návrh, výstavbu a provoz letišť. Pokrývá dráhy, pojížděcí dráhy, stojánky, povrchy pro omezení překážek, vizuální pomůcky, požární a záchranné služby a provozní postupy. Je vydáván ve dvou svazcích (Svazek I: Návrh a provoz letišť; Svazek II: Heliporty) a je nezbytný pro mezinárodní certifikaci letišť. Doc 9157 poskytuje technický návod k praktické implementaci požadavků Annexu 14.

Dráha

Dráha je vymezená obdélníková plocha na pozemním letišti, připravená pro přistání a vzlet letadel. Dráhy jsou klasifikovány podle zamýšleného použití (přístrojové nebo nepřístrojové) a navrhovány podle kódového označení, s požadavky na délku, šířku, orientaci, únosnost povrchu, tření, značení a osvětlení. Pro dráhy s přesným přiblížením je požadována další infrastruktura (například osvětlení středové čáry a dotykové zóny) a pokročilé naváděcí systémy.

Pás dráhy

Pás dráhy zahrnuje dráhu a zastavovací plochu a je určen ke snížení rizika poškození letadel při sjetí z dráhy a k ochraně přeletujících letadel. Pásy poskytují bezpřekážkovou a upravenou zónu a musí splňovat minimální požadavky na šířku a délku. Všechny objekty v pásu musí být frangibilní nebo nezbytné pro leteckou navigaci a pravidelně udržovány pro zajištění bezpečnosti.

Bezpečnostní zóna za koncem dráhy (RESA)

RESA je upravená plocha za koncem pásu dráhy určená ke snížení poškození letadel při přejetí nebo nedoletu. ICAO požaduje minimální délku RESA 90 metrů pro dráhy určené pro mezinárodní provoz; pro větší nebo rychlejší letadla jsou doporučeny delší rozměry. RESA musí být bez překážek a dostatečně únosná pro zásahová vozidla.

Clearway

Clearway je vymezená oblast pod kontrolou úřadu, vybraná nebo upravená tak, aby letadlo mohlo po vzletu část svého počátečního stoupání provádět nad ní. Clearway musí být bez překážek a může být zahrnuta do deklarovaných vzletových vzdáleností. Její rozměry jsou stanoveny podle požadavků na výkon letadla.

Zastavovací plocha (Stopway)

Zastavovací plocha je vymezená oblast na konci rozjezdové dráhy vhodná pro zastavení letadla v případě přerušeného vzletu. Musí mít stejnou únosnost jako dráha, být bez překážek a je zahrnuta do deklarovaných vzdáleností (TORA, TODA, ASDA) publikovaných v AIP.

Kódové označení letiště

Kódové označení letiště klasifikuje letiště pomocí dvoudílného kódu: čísla (1–4) podle referenční délky dráhy a písmene (A–F) podle rozpětí křídel a rozchodu hlavního podvozku. Tento kód určuje návrh drah, pojížděcích drah, stojánek i ochranu překážkových ploch.

Kódové čísloReferenční délka dráhy letadla
1< 800 m
2800 – <1 200 m
31 200 – <1 800 m
4≥ 1 800 m
Kódové písmenoRozpětí křídel
A< 15 m
B15 – <24 m
C24 – <36 m
D36 – <52 m
E52 – <65 m
F65 – <80 m

Vizuální pomůcky

Vizuální pomůcky zahrnují osvětlení, značení a značení tabule, které poskytují pilotům zásadní navigační a situační informace pro pohyb na letištní ploše a při přiblížení. Kategorie zahrnují:

  • Osvětlovací systémy: Přibližovací osvětlení, osvětlení drah/pojizdných drah, světelné bariéry, plošná osvětlení stojánek.
  • Značení: Malované indikace (vyznačení osy, prahy, dotykové zóny, trasy pojíždění).
  • Tabule: Povinné informační tabule, směrové tabule, informační tabule.

Všechny vizuální pomůcky musí splňovat požadavky ICAO na barvu, konfiguraci, intenzitu a umístění, s pravidelnými kontrolami a údržbou.

Systém navádění a řízení pohybu na zemi (SMGC / A-SMGCS)

Systém navádění a řízení pohybu na zemi integruje vizuální pomůcky, osvětlení, značení, dohled a automatizované řízení pro zajištění bezpečného a efektivního pohybu letadel a vozidel po letištní ploše – zejména za snížené viditelnosti. Součástí jsou světelné bariéry, světla stavu dráhy, pozemní radar a automatizovaná varování před konflikty. SMGCS zvyšuje situační povědomí, snižuje počet vjetí na dráhu a podporuje složité operace.

Dohlednost dráhy (RVR)

Dohlednost dráhy (RVR) je vzdálenost, na kterou pilot vidí značení nebo osvětlení dráhy podél její osy. Měří se transmisometry nebo rozptylovými měřiči a je zásadní pro stanovení minim pro přiblížení a vzlet i pro specifikaci požadovaných osvětlení.

Meteorologické podmínky pro vizuální let (VMC) / Meteorologické podmínky pro let podle přístrojů (IMC)

VMC jsou podmínky, při nichž může pilot navigovat vizuálně a splňuje předepsané minimální hodnoty dohlednosti a vzdálenosti od oblaků. IMC nastávají, když počasí neumožňuje vizuální navigaci a vyžaduje postupy letu podle přístrojů a speciální vizuální pomůcky a postupy.

Frangibilita

Frangibilita je vlastnost objektů, které jsou navrženy tak, aby při nárazu povolily nebo se rozbily a minimalizovaly tak nebezpečí pro letadla. ICAO vyžaduje frangibilitu všech objektů v bezpečnostně kritických oblastech (například podpěry osvětlení, značky), s požadavky na materiál, konstrukci a údržbu.

Překážka

Překážka je jakýkoli pevný nebo pohyblivý objekt na nebo v blízkosti letištních ploch, nebo vyčnívající nad stanovené ochranné plochy (povrchy pro omezení překážek – OLS). ICAO stanovuje maximální výšky a umístění překážek a požaduje jejich označení, osvětlení nebo odstranění pro zachování bezpečnosti.

Značení a značky

Značení jsou malované indikace na površích letiště, které poskytují informace o směru, prahu a provozních omezeních. Značky jsou fyzická zařízení používaná tam, kde není možné použít barvu, například na travnatých pásech. Oba prvky musí splňovat standardy ICAO na barvu, rozměry a umístění.

Charakteristiky světel

Charakteristiky světel popisují letištní osvětlení z hlediska konfigurace, barvy, intenzity (kandela) a pokrytí. ICAO tzv. „čtyři C“:

  • Konfigurace: Rozmístění a rozestupy světel.
  • Barva: Standardizovaná pro danou funkci (například bílá pro okraje dráhy, červená pro světelné bariéry).
  • Kandela: Požadovaná svítivost.
  • Pokrytí: Oblast a úhly viditelnosti.

Správné charakteristiky zajišťují účinnost vizuálních pomůcek za všech podmínek.

Kandela

Kandela je jednotka svítivosti v soustavě SI. Standardy ICAO stanovují minimální a maximální hodnoty kandel pro letištní světla, s možností nastavení podle počasí a provozních potřeb. Pravidelná kalibrace je nezbytná.

Pojížděcí dráha

Pojížděcí dráha je vymezená trasa pro pojíždění letadel, spojující dráhy, stojánky, hangáry a údržbové plochy. Návrh zahrnuje velikost letadel, poloměry zatáček, únosnost povrchu, osvětlení, značení a tabule, vše podle specifikací ICAO.

Další zdroje

Shrnutí

ICAO Doc 9157, Příručka pro navrhování letišť, je mezinárodním standardem pro plánování, návrh a provoz letišť. Jeho slovník pojmů, standardů a osvědčených postupů zajišťuje bezpečnost, efektivitu a interoperabilitu letištní infrastruktury po celém světě. Dodržování těchto ustanovení je zásadní pro regulatorní shodu, provozní dokonalost a průběžnou modernizaci světové letecké infrastruktury.

Pro více informací nebo odborné poradenství při implementaci standardů ICAO na vašem letišti kontaktujte naše letecké specialisty.

Často kladené otázky

Co je Příručka pro navrhování letišť ICAO (Doc 9157)?

Příručka pro navrhování letišť ICAO (Doc 9157) je vícedílná technická publikace, která poskytuje komplexní pokyny pro plánování, návrh a provoz letišť po celém světě. Podrobně popisuje kritéria, standardy a doporučené postupy nezbytné pro splnění bezpečnostních a efektivnostních požadavků stanovených v Annexu 14 a zajišťuje celosvětově harmonizovanou letištní infrastrukturu.

Jak souvisí ICAO Doc 9157 s Annexem 14?

Annex 14 stanovuje standardy a doporučené postupy (SARPs) pro navrhování a provoz letišť. Doc 9157 slouží jako technická implementační příručka, která nabízí podrobné vysvětlení, specifikace a osvědčené postupy podporující splnění požadavků Annexu 14.

Jaké hlavní oblasti pokrývá ICAO Doc 9157?

Doc 9157 se skládá z několika částí, z nichž každá se zabývá konkrétní oblastí navrhování letišť: dráhy, pojížděcí dráhy, stojánky, zpevněné plochy, vizuální pomůcky a další. Pokrývá geometrické standardy, návrh zpevněných ploch, požadavky na osvětlení a značení, omezení překážek, nouzové plánování a další technické oblasti důležité pro bezpečný a efektivní provoz letiště.

Kdo musí dodržovat standardy ICAO pro letiště?

Všechny smluvní státy ICAO a jejich regulační orgány musí implementovat standardy uvedené v Annexu 14 a Doc 9157 při certifikaci a provozu mezinárodních letišť. Provozovatelé letišť, inženýři, plánovači a projektanti používají tyto dokumenty k zajištění souladu a udržení globální interoperability.

Co je kódové označení letiště?

Kódové označení letiště je dvoudílný systém ICAO (kódové číslo a kódové písmeno), který klasifikuje letiště podle kritického typu letadla, které obsluhují, na základě rozpětí křídel a požadované délky dráhy. Tento kód slouží jako vodítko pro návrh drah, pojížděcích drah a související infrastruktury, aby byla zajištěna kompatibilita s předpokládaným provozem letadel.

Budujte bezpečnější a efektivnější letiště

Zůstaňte v souladu s předpisy a připravte infrastrukturu svého letiště na budoucnost díky nejnovějším standardům a osvědčeným postupům ICAO.

Zjistit více

ICAO příloha 14

ICAO příloha 14

Komplexní slovník pojmů z ICAO přílohy 14, poskytující autoritativní definice a regulační kontext pro návrh, certifikaci, provoz a řízení bezpečnosti letišť, po...

7 min čtení
ICAO Aerodrome +3